"Hej, sestro... děkuji"
"Hej, sestro!"
Byl to mužský hlas, zvučný a chraplavý, a vycházel z pokoje číslo 254. Měla jsem za sebou těžký den na jednotce intenzivní péče a zkracovala jsem si cestu přes interní oddělení. Šla...
Tolik již toho bylo řečeno, a přesto stále nemůžeme mlčet
K zamyšlení
24.03.2009 10:12
—————
24.03.2009 10:12
Jestlipak víš?
Jestlipak tohle víte?
Jeden z největších amerických básníků Robert Frost tvořil po dvacet let, aniž dosáhl slávy nebo uznání. První svazek poezie se mu podařilo prodat až ve třiceti devíti letech....
—————
24.03.2009 10:11
Náš největší strach
Naším největším strachem není naše neschopnost.
Naším největším strachem je naše neomezená moc.
Je to naše Světlo, ne naše Tma, co nás nejvíc děsí.
Ptáme se sami sebe, jaké mám právo být geniální,...
—————
24.03.2009 10:11
Role - a jak je hrajeme
Kdykoli jsem zklamaná svým postavením v životě, vzpomenu si na malého Jamieho Scotta. Jamie se účastnil konkursu na roli ve školní hře. Jeho matka mi řekla, že byl zcela přesvědčený, že ve hře hrát...
—————
24.03.2009 10:11
Co znamená být adoptován
Žáci první třídy učitelky Debbie Moonové hovořili o obrázku rodiny. Jeden chlapec na obrázku měl jinou barvu vlasů než ostatní členové rodiny.
Jedno dítě navrhlo, že ho asi adoptovali, a malá...
Každý je strůjcem svého vlastního osudu. To, jak se chováme, co říkáme a na co myslíme dnes, ovlivňuje náš budoucí život. Protože si nepamatujeme své minulé životy, zdají se nám někdy rány osudu tvrdé a nepřiměřené. Ale všechno je výsledkem našeho vlastního konání. V každém okamžiku máme možnost se rozhodnout, zda budeme dobří nebo zlí. Záleží jedině na nás samotných.